i1

Anglie 2014

První zprávy z Anglie...zprostředkovaně

Všichni jsou v pořádku, na místo dorazili dle plánu. Ozvou se hned, jak to bude možné, zatím není možný přístup k internetu. Zítra na ně myslete! :)

 

Druhá zpráva ...

První soutěžní vystoupení za Carminou...zde si je můžete poslechnout

http://llangollen.tv/en/clip/b2-3/

 

a zde si můžete prohlédnout první fotky

http://www.dailypost.co.uk/whats-on/whats-on-news/look-llangollen-international-eisteddfod-opens-7392709 

 

 

Neděle 6. 7.

Ráno před pátou hodinou ranní se na rychnovském náměstí objevovaly skupinky lidí s kufry a taškami. Zájezdní autobus nabíral zpěváky Carminy na cestu do Welsu. Rodiče zamaváli a my jsme se vydali na dlouhou cestu. V autobuse jsme zvládli 4 díly historického velkofilmu Pilíře země, který ve všech zanechal hluboký dojem a už jsme se těšili na majestátní katedrály. Přes Německo a Belgii jsme dorazili večer do francouzského Calais, kde jsme přespali v F1. Krásně vysprchovaní jsme se ukládali k prvnímu společnému spánku.

 

Pondělí 7. 7.

Po příjemném odpočinku v klasických postelích jsme vyjeli do přístavu, kde jsme se nalodili na trajekt. Po necelých dvou hodinách jsme se kochali pohledem na křídové útesy v Doveru. 

dsc 0062

 

dsc 0054

 

Odtud jsme vyrazili do krásného města Cantebury, které si nás získalo svou malebností.

dsc 0083

 

Na přání dětí jsme pokračovali do Oxfordu. Tam bylo velmi mnoho lidí, ale k nejznámější koleji, s jídelnou, v níž se natáčel Harry Potter, jsme se dostali.

dsc 0107

 

Večer jsme dojížděli do prvního cíle – Llangollenu. Náš kemp se nachází v neuvěřitelně romantickém místě pod troskami opatství. Naše chatky děti nadšeně uvítaly provoláními: krásné domečky pro hobbity nebo dřevěná iglú. Máme takové malé dřevěné městečko v nádherné přírodě. Neuvěřitelně přívětivé počasí ještě podtrhuje romantický prožitek. Večer jsme navařili kotel gulášovky s uzeným masem a na teráskách jsme probírali první zážitky. A pak pěkně do spacáků a dobrou noc!

dsc 0514

 

Úterý 8. 7.

První noc ve dřevěných stanech jsme přežili úspěšně. Některé dívky vstaly i o hodinu dříve, aby zvládly ranní sprchu s mytím vlasů, aby byly krásné J Po sladké snídani (vánočka) jsme se jeli zaregistrovat na soutěž a poprvé jsme uviděli obrovský stan, ve kterém budeme zítra soutěžit. Fakt velký! Jen v horní polovině jsme napočítali cca 2500 míst. Jako první měli zkoušku Bělorusové a šlo jim to opravdu dobře.

Vyjeli jsme na menší výlet do nádherného města Chester, které je jedním z nejzachovalejších anglických historických měst. Úžasné místo s městskými hradbami z červeného pískovce a senzačními starobylými uličkami s hrázděnými domy.

dsc 0177

Okouzlila nás katedrála s precizními dřevěnými řezbami, které vypadaly jako krajka. Polední sendwiche a bulky s uzeným masem a sýrem nás spolehlivě zasytily a my jsme se vraceli do Llangollenu, abychom se převlékli do krojů, protože nás čekal slavnostní zahajovací průvod tímto městem.

dsc 0215

A byl to skutečný zážitek. Ulice lemovaly zástupy lidí, kteří mávali všem účastníkům festivalu, tleskali, fotili, natáčeli, někteří dokonce nabízeli na tácech například ovoce.

dsc 0226

dsc 0254

dsc 0255

dsc 0289

Pan sbormistr dokonce dával rozhovor reportérovi televize BBC J

dsc 0330

Večer se konalo slavnostní zahájení v tom obrovském stanu, kde se i našich 12 zástupců bylo postavit na jeviště se státní vlajkou a moc jim to slušelo!

dsc 0275

dsc 0319

dsc 0416

Na koncertě jsme ale nezůstali, aby se děti najedly a mohly jít brzy spát. Před soutěží je třeba si odpočinout. Nejdříve jsme si ale ještě pochutnali na bramborové kaši, párečkách z Lidlu a slaďoučkém čajíčku. Děti pak poslušně zalezly do svých pelíšků. Chatičky jsou vytápěny, a tak je nám opravdu příjemně. Snažíme se fotit, abychom měli rodičům co ukazovat. Se spojením to bylo trošku horší, ale teď jsme snad našli cestu a nějaký obrázek k informacím přiložíme.

 

Středa 9. 7. – soutěžní den

Budíček zazvonil již v 6 h ráno, abychom se měli možnost úplně probudit před první dopolední soutěží. Tousty s nutelou byly dobrým začátkem tohoto náročného dne. Rozezpívání v koupelně při čištění zubů, líčení, účesy, červené šaty a do autobusu. V areálu soutěže jsme si mohli zazpívat obě skladby a bez zvukové zkoušky jsme šli rovnou na jeviště.

dsc 0446

Bylo to náročné. Náš doprovod v hledišti se snažil, co mohl, abychom cítili podporu z hlediště. Věděli jsme samozřejmě, že na nás myslí plno lidí u nás doma, odrána chodily milé smsky J Zazpívali jsme velice slušně, vypadalo to nadějně. Ovšem po chvíli poslechu ostatních sborů bylo jasné, že porota nebude mít vůbec lehké rozhodování. V této kategorii soutěžilo 14 sborů z různých koutů světa -např. USA, Austrálie a z Velké Británie nejrůznější filharmonické sbory - Liverpool.

dsc 0483

dsc 0507

Do kempu jsme odjeli na studený oběd v podobě sendwichů s uzeným masem, sýrem, salámem Herkules a zeleninou (okurky, ledový salát).

dsc 0509

Krátký polední klid a převlékání do krojů, česání copů a znovu do soutěžního stanu. A teď to napětí.

dsc 0532

Stan je naplněn, čeká se na vyhlášení výsledků dopolední soutěže. Nejprve krátké shrnutí výsledků a slovní hodnocení pro každý sbor. Porota vyzvedla naše provedení skladby Puttin on The Ritz, kde ocenila swingové pojetí. Při sdělování počtu bodů byly rozdíly v desetinách. Na bednu jsme se nedostali a nejvíc se nám líbil welšský sbor, který skončil na 3. místě. Trošku zklamání bylo cítit, ale museli jsme se hned přeorientovat na další soutěž – folklór. Organizační zmatky nás trošku přesouvaly z jednoho místa na druhé, nakonec se ukázalo, že si nás pletli s pražským sborem. Vše se ale zvládlo a nastoupili jsme na jeviště s celou kapelou. V krojích nám to moc slušelo a líbili jsme se i režisérovi, neboť nás snímali po dobu vystoupení po jednotlivcích, což se dalším sborům nestávalo. Zpívalo se moc dobře: Hořela lípa, hořela a naše novinka Fašank. Aplaus a opět čekání na výsledky. Tipování, jak jsme asi mohli v té velké konkurenci obstát? Každý chtěl uspět - Číňané, Rusové, Australané, Holanďané, Američani, Angličané, Welšani i dva sbory z Čech - Praha a Rychnov nad Kněžnou! Tady to bylo 11 pěveckých sborů.

Vyhlašování výsledků probíhalo v 16:30 h a i tentokráte nejprve slovní zhodnocení. Slyšeli jsme krásná slova: pěkný výběr skladeb – první píseň jednoduššího námětu v kontrastu s báječnou kapelou a druhá perfektně provedená výrazná skladba. To nám stačilo k obrovské radosti a to jsme netušili, že naše radost teprve přijde. Čtení bodového zisku: poměrně velké rozdíly, zatím nevíme…..překládáme si čísla a…..přeskočil nás jeden sbor (byli fakt dobří)…..a už nikdo. Jsme DRUZÍ!!!!!!! Senzace, radost, jásot, slzy štěstí! A všichni na jeviště pro cenu! Pan sbormistr může být pyšný!

dsc 0569

Druhý nejlepší zisk bodů za domácím velšským sborem. Gratulace jiných sbormistrů i lidí z hlediště. Báječné pocity!

dsc 0589

Do kempu se jelo opravdu radostně a radostně se vařilo i rizoto k večeři. To byla dobrota!

Krásné smsky z domova a výborná nálada! To se nám dnes bude krásně spát J

 

Čtvrtek 10. 7. 2014

 Po probuzení do nového dne jsme posnídali ovesnou čokoládovou kaši a vyrazili jsme na doporučení Paula z kempu do města Shrewsbury, které je prý jedním z nejkrásnějších míst v okolí. A měl pravdu. Tak nádherné zachovalé městečko s tradičními domky v úzkých uličkách s kouzelnou květinovou výzdobou!

a1

Škoda, že nás opět „tlačil čas“ a po krátkém proběhnutí se tímto městem jsme opět usedali do busu a vyráželi zpět do Llangollenu, kde jsme nabírali naši hostesku Margarette. S ní jsme jeli do Gresfordu, kde jsme měli koncert v All Saints Church.

b1

Už v autobuse probíhaly velké přípravy na koncert.

a

Odpolední koncert sice nepřilákal velké množství posluchačů, o to bylo ovšem vystoupení milejší J

b

 Po malém občerstvení (čaj, káva, džus – sušenky) jsme rozložili náš jídelní vůz a s chutí jsme se pustili do paštiky s tousty. Margarettu jsme vrátili do Llangollenu, zakoupili jsme si 3 fotografie z našeho soutěžení – to budete koukat!!! A hurá na výlet do parku Snowdonia. Nádherné scenérie, samé ovce, kopce, mraky, slunce, pastviny, mořské pobřeží….. V Barmouthu se našla chvíle na procházku po pláži. Nadšení z moře ovšem bylo tak veliké, že sborová oranžová trika posloužila za koupací oblek a rázem ve vlnách dováděla oranžová těla i s panem sbormistrem.

c

d

Na cestu zpáteční tak bylo nutné vyložit koncertní kroje, aby nás páni řidiči vzali vůbec do autobusu J. Ale vše se zvládlo a spokojenost byla veliká!

 

A ta zpáteční cesta! To byl teprve zážitek. Jeli jsme jinou cestou parkem Snowdonia, daleko užší, krásnější, romantičtější, dobrodružnější. Panoramata jako z filmů, nikde nikdo, jen my a ovce. Je pravda, že pak se začala sem tam objevovat auta a řidiči měli co dělat, abychom vůbec projeli, ale byl to opravdu zážitek.

 

Čočka k večeři, sprcha a první porovnání věcí. Poslední noc v kempu. Co bude asi dál?

 

Pátek 11. 7. 2014

Ranní vstávání s mlékem a cornflakes, skládání věcí, nošení kufrů a tašek do autobusu, poklízení dřevěných boudiček a odjezd z Llangollendu přímo k trajektu v Holyhead. Po cestě krátké zastaveníčko u nádraží městečka s nejdelším názvem na světě. Naše pokusy tento název přečíst ztroskotaly na neznalosti správné výslovnosti. Jen si to zkuste sami J My dáváme /chlanfair…….gogogoch/ - přikládáme důkaz:

e 

Přímo v přístavu mezi automobily jsme rozložili naši jídelní manufakturu a rychlostí blesku jsme naskládali tradiční stovku sendwichů – tentokráte se šunkou, čedarem a paprikou. A že nám to šlo od ruky! Okolo jedoucí se nestačili divit!

f

 

Trajekt byl moc pěkný, daleko lépe vybavený než ten minulý, a tak jsme si ty 4 hodiny plavby mohli náležitě užívat.

1

Dublinu první projížďka tímto městem, nákup dalších potravin a frčíme do Croagh. Míjíme řadu známých míst, a tak si o nich alespoň čteme v brožuře nebo z průvodce. Dojezd do Croagh byl příjemným překvapením. Moc pěkná hudební škola, velmi příjemná Petra, díky níž tu můžeme pobývat, večeře – dojídáme čočku, tousty s vepřovkou a utopence – co kdo chtěl. Spíme ve velkém sále, někteří v malých zkušebnách, na zemi máme veliké žíněnky, takže je to fakt prima. Co se asi bude zdát tuto první noc?

Sobota 12. 7. 2014

Ranní vstávání bylo bez potíží, kuchařky mazaly tousty sýrem či máslem a plnily šunkou, připravovaly okurky na svačinu a těšili jsme se na útesy Cliffs of Moher, které prý patří k tomu nejkrásnějšímu na irském pobřeží, co můžeme vidět. Vjížděli jsme ale bohužel do stále hustší mlhy, až nebylo vidět na krok. Na parkovišti plném autobusů nebylo vůbec vidět, kudy se jde k útesům. Začalo hustě pršet. Nemělo smysl ani vylézat z autobusu. Ach jo L! Ale nedalo se nic dělat a jelo se dál směrem na Galway, který je centrem irské kultury. Koná se zde řada festivalů irské muziky.

Přijeli jsme do tohoto města, prohlédli jsme si katedrálu a rušné centrum města.

2

4

Postupně zde přibývalo muzikantů, kteří hráli nejrůznější hudební žánry.

3

Děvčata vzala útokem místní obchůdky, aby pak mohla v autobuse proběhnout přehlídka výhodně nakoupených triček, hrnečků a podobných věcí především s obrázky oveček J

19 h už jsme seděli v sále školy (přechodně naše noclehárna), neboť začínal koncert irské hudby. Zdejší učitelé nám zahráli tradiční irskou hudbu – harmonika, lyra nebo flétna, bodhrán a kytara. Byl to opravdu nářez! Co předváděl ten mladík na bodhrán (irský buben), to jsme tedy koukali!5

Na oplátku jsme zazpívali několik našich písní a došlo i na spolupráci. Hrála se irská muzika a naše děvčata zatančila irský tanec z pořadu Svítání nad Keltií.

6

7

Hezký zážitek a ťuk – ťuk – ťuk, abychom nic nezakřikli, ale vypadá to na novou družbu. Tak uvidíme.

 

Po koncertě mňamka: uvařili jsme poprvé kuskus s luncheon-meatem, na cibulce s česnekem a paprikou – moc chutnal. Hlad je prostě nejlepší kuchař – teď už sníme naprosto všechno J

8

Čajíček byl doplněn výtečným kouskem čokoládového koláče, který nám upekla slečna Petra. Dobrota – chceme recept! Na střídačku do sprch a rychle do hajan! Je potřeba si odpočinout. Sladké sny a už bychom zase rádi viděli sluníčko – bez něj je to takové tísnivé.

 

Neděle 13. 7. 2014

Ranní budíček, další hromadné střídání v koupelnách a sladká snídaně v podobě vánoček se spoustou rozinek a kandovaného zázvoru, pomeranče a citronu s čajem zahájil neděli. Počasí vypadalo o něco lépe než den předcházející, a tak se rozhodlo znovu vyrazit na útesy. Snad už to napodruhé vyjde! Cesta autobusem byla napjatá, sledovali jsme každý mrak, kapky deště na předním skle a pan sbormistr přistoupil k předzpívávání tibetské modlitby – ty útesy jsme prostě chtěli vidět! Vypadalo to všelijak, ale při dojezdu na místo naděje rostly víc a víc. Včera tu nebylo vidět na krok a dnes? Ono snad vyleze i sluníčko! A skutečně ano, počasí se umoudřilo a my jsme si mohli doopravdy užít největší přírodní pozoruhodnost Irska – útesy Cliffs of Moher. Nádhera!

11

Fotili jsme, užívali jsme si neuvěřitelné pohledy z útesů dolů k moři. Dospěláci se o nás chvílemi dost báli, ale nakonec jsme byli všichni opatrní a tento kousek světa si určitě zapamatujeme jako nádherné místo na pobřeží Irského moře.

22

Společná sborová fotografie, nákupy dárečků, oběd u autobusu (tousty s čerstvým sýrem a nektarinky, ke svačině müsli tyčinky) a jedeme zase dál.

Naším dalším cílem je městečko Bunraty, kde jsme navštívili Folk parc = skanzen. Nejprve jsme si prohlédli zajímavý hrad s velmi maličkými točitými schody a spoustou malých komnat.

44

33

Pak jsme si prošli celým parkem, kde se nacházely restaurované tradiční irské domečky i s různými řemesly.

55

66

77

Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili ve vesničce Adare, kde na nás čekala slečna Petra. Provedla nás od katedrály kolem domečků s doškovými střechami k vyhlášenému hotelu s pěti hvězdičkami přes golfové greeny. Poslední díl dnešních procházek je za námi.

88

99

Příprava poslední večeře na irském území v našem podání – luncheon-meat jako základ na česneku, spousta výborných omáček a koření, co jsme v krabicích našli. K tomu velký kotel těstovin a to byste koukali, jak přišla večeře k chuti J Hrnec byl doslova vymeten! Čajíček, pohádka na dobrou noc a rychle spát. Pohodlí končí, teď je před námi turistika a dvojí spaní v autobuse. Uvidíme Dublin i Londýn, teď si o nich můžeme nechat zdát. Dobrou noc!

 

pondělí 14. 7. 2014

 

Loučíme se s tělocvičnou, skládáme naposledy svoje kufry do autobusu, snídáme mléko s müsli a cornflakes, vaříme čaj na cestu do naší oblíbené termosky - co ta nám ušetřila práce! Děkujeme slečně Petře a paní ředitelce hudební školy, které nešetří chválou na adresu dětí - jak byly vzorné po všech stránkách. Ještě se ptáme, jak je možné, že taková malá škola má 700 žáků a odpověď nás velmi překvapila. Vyučovací "hodiny" zde trvají 15 nebo 30 minut a učí se zde od 14 do 22 h ve všední dny a v sobotu dopoledne. Při zjištění, že Carmina má v týdnu několik hodin zkoušek uznale reagovaly: "Však je to také slyšet!" Zamávání na cestu a odjezd! Ještě jednou pohled na rákosové domky v Adare (považovaném za nejkrásnější vesničku Irska). V těchto domcích, my už víme, je v létě chladno a v zimě také :)

A my už míříme ze západu na východ. Naší první zastávkou je Rock of Cashel = působivá kamenná stavba hradu na skále v hrabství Tipperary. Část hradu se ukrývá pod lešením, hledáme keltské kříže, abychom se u nějakého pěkného mohli vyfotit.

dsc 0402-001

Na prohlídku hradu není čas, tak alespoň procházka pod hradem k opatství. Tento hrad se pyšní Křížem sv. Patrika ze 12. století. K němu se podařilo dostat jen kuchařkám, když navařily hrnec eintopfu (co zbylo v autobusu) a vydaly se hledat celou výpravu. Nejprve ulovily fotografii tohoto kříže, a pak obdržely pochvaly za chutný oběd na parkovišti.

Vyhládlý sbor je spokojen s každým teplým pokrmem a toleruje i jednotvárné tousty.

Poklidilo se do autobusu a hurá do Dublinu, který má více  než tisíciletou historii. Páni řidiči nás vysadili a nejprve jsme zamířili ke katedrále sv. Patrika, která je největší katedrálou v Irsku a je zde pochován Jonathan Swift (autor Gulliverových cest).

dsc 0420-001

dsc 0431-001

Dovnitř jsme se nedostali, ale fotili jsme alespoň zvenčí. Při procházce městem jsme objevili Českou hospůdku - každá připomínka vlasti zahřeje u srdíčka :) Prošli jsme centrální ulice, prohlíželi jsme si zajímavá sousoší, zaujal nás 120 m vysoký nerezový sloup The Spire of Dublin = Dublinský stožár. Chtěli jsme se vyfotit u sochy dublinské hrdinky Molly Malone, ale bohužel byla odvezena mimo město.

dsc 0465-001

dsc 0460-001

Navštívili jsme některé obchůdky a pokračovali jsme po nábřeží řeky Liffey, přes kterou bylo postaveno 14 mostů. Mosty jsou dominantou města. Nejzajímavější byl asi ten ve tvaru harfy - irského symbolu.

dsc 0477-001

dsc 0471-001

Pěšky jsme museli dojít do přístavu a najít autobus. Podařilo se - jako vlastně všechno na tomto zájezdě! 

K večeři na trajektu se rozdala grilovaná kuřata a pečivo - to byl ale dobrý nápad! Mňam!

Trajekt z Irska do Anglie - 4 hodiny odpočinku na palubě. Nákupy dárků v shopu - to bylo plechovek piva a lahví whisky! Museli jsme slíbit, že tento artikl na trajektu neotevřeme a že skupina mladistvých zpěváků opravdu nakupuje dárky rodičům. To byla tržba! Věříme, že rodiče si dárky vychutnají!

Najít si místečko, přikrýt se dekou a snažit se usnout - je to poslední možnost zaujmout polohu ležmo!!! Po půlnoci přesun zpět do autobusu a spát. Ráno nás přivítá Londýn.

 

úterý 15. 7. 2014

 

LONDÝN! V autobuse ještě dává brzy ráno pan sbormistr na výběr - koupání na pláži nebo Londýn? Odpověď je jednoznačná: LONDÝN! Přibližujeme se k této metropoli, ráno jsou tu proudy aut, posouváme se pomalu, ale plynule. Jídlo se rozdává přídělem na celý den: pečivo = tousty, paštiky, vepřovky do dvojic, jablka, perníky a vodu. Má být teplo, ale nepodcenit celodenní pobyt v ulicích města!

První zastavení: Oxford street - nákupy. Především Primark pohltil rychnovské zpěvačky, aby mohly nadšeně nakupovat nejrozličnější trička nejen sobě, ale i domů rodičům a sourozencům. To bylo papírových taštiček!

dsc 0513-001

Po dvouhodinové nákupní horečce následovala procházka Londýnem. Pěkně v klidu, se zastávkou na oběd s vepřovkami. Pěkně jsme se rozložili vedle sochy Williama Shakespeara na green a užívali si pohodu.

dsc 0568-001

Pak se 7 zájemců vypravilo do Národní galerie a zbytek výpravy se dále toulal po Londýně (Trafalgar, Whitehall, Buckingham, Westminsterské opatství, Parlament, Big Ben). Společný sraz byl pod Londýnským okem.

dsc 0542-001

dsc 0537-001

dsc 0631-001

Museli jsme se prodírat obrovským množstvím lidí, ale nakonec jsme se zase všichni šťastně shledali. Koupily se lístky na Londýnské oko a šli jsme stát tu neuvěřitelně dlouhatánskou frontu. Naštěstí to šlo docela rychle. Několik kontrol (v GB nesmíte chodit s velkým nožem po ulici - ani když ho máte uložený v batohu), procházení mezi páskami, až se nakonec podařilo nastoupit na tuto nádhernou londýnskou atrakci. Tento kolos budí respekt. Kolo se otočí o 360°C za 30 minut, vůbec nezastavuje, ale otáčí se velmi pomalu, takže není problém nastoupit ani pak vystoupit. Vešli jsme se do 2 kabin a obdivujeme tu nádheru, máváme druhé půlce sboru ve vedlejší kabině. Fotíme a fotíme a fotíme a kocháme se nádhernými výhledy na Londýn. Nádhera!

dsc 0709-001

dsc 0697-001

To ale není všechno, ještě se jdeme podívat do 4D kina pod Okem, kde se zážitky umocní. Pak krátký rozchod na procházku mezi kejklíři na břehu Temže, poslední káva v Londýně a už nasedáme do autobusu, abychom opustili toto význačné místo. Jedeme přes Tower Bridge, prohlížíme si moderní City a loučíme se s Londýnem. Ahoj! Tak snad zase někdy....... a už se těšíme domů!!!!!

 

Slovem - Radka Polívková/Fotografií - Pavel Vávra

 

 

 

Zelené irské pláně, letité stromy porostlé břečťanem, keltské kříže, kamenné hrady, starověká opatství a stovky pasoucích se stád - to všechno je vidět z oken autobusu. S trochou nostalgie opoušťíme tenhle nadherný ostrov a vydáváme se na cestu zpět. Před sebou máme Dublin, čtyřhodinový trajekt do Anglie, Londýn a návrat na starý kontinent. A tak nastává chvíle, kdy bilancujeme...hodnotíme...a děkujeme. Rozhodnutí zkusit soutěž v Llangollenu padlo ve chvíli, kdy jsme v Tolose zjistili, že nás soutěžení na chvíli baví.

Pravdou je, že žádné zásadní ambice jsme neměli, ale jiskřička naděje je samozřejmě vždycky. Všechny jiskřičky však pozhasínaly, když jsme zjistlili, že v kategorii starších dětských sboru je nás 14! Slyšeli jsme úžasné sbory, jeden za druhým, a víra nás opustila úplně. Potom hodnocení poroty ....a znovu na jeviště v kategorii folklóru ...lidové kostýmy vypadají nádherně a režisér prostřihává detaily našich carminek na obrovské obrazovky....povedlo se , Carmina je ve formě. A dál už to znáte...druhé misto v konkurenci Američanů, Číňanů, Angličanů, Rusů, Australanů..., skvělé hodnocení od poroty...Carmina se žene na jeviště a pak už jen velké těžko popsatelné štěstí.

K tomu všemu jsou však zapotřebí velké penize - Velká Británie je pro nás fakt drahá.

Největši díky patři Ministerstvu kultury ČR, které zásadně podpořilo naši účast v Llangollenu. Dalši poděkování patří hejtmanovi Královéhradeckého kraje panu L. Francovi, dále Královéhradeckemu kraji, Městu Rychnov nad Kněžnou, firmám Škoda Auto a.s., Dabona, Matrix, Aqua servis, Auto Sas, Děkujeme paní Kozlové z Doudleb n.O. za rekordně rychlé dokončení lidových kostýmů, panu Dusbabovi za podporu našeho jídelníčku a tradičně paní Mihulkové, tentokrát za sponzorství vstupného na užasné Cliff's of Moher.

dsc 0254-001

Dále Radce Polívkové za velkou pomoc při přípravách zájezdu a zodpovědné reportáže na náš web, Pavlu Vávrovi za zdravotnický i jiný dohled a stovky dokumentačních fotek, Hele Grundové za organizaci dopravy a za to, že nám dělá průvodce a dobrou náladu, Tomáši Havlínovi za klavírní doprovody na soutěži a řidičům Tomášovi a Zdeňkovi za bezpečnou cestu. Co říci na úplný závěr? Carminky zase dokázaly, že zpívat umí, ale to víme. Obdiv však sklidily i u ředitelky hudební školy v Irsku, která nevěřila, že čeští teenageři se mohou chovat tak rozdílně od svých irských protějšků. Pro nás dospěláky, kteří je známe léta, jsou to zlatíčka vždycky, ale tentokrát jsme na ně byli snad ještě pyšnější než obvykle. Nejen na jevišti, ale téměř při všem, co se odehrávalo. Jsou stále blíž ideálu, ke kterému se snažíme směřovat, a který se vejde do tří slov - vůle, píle, pokora.

Eva a Karel Štréglovi

 

 

 

                                                             

 
i2

 

DĚKUJEME NAŠIM SPONZORŮM ZA PODPORU!

          2016 03

carmina